Nepominutelné v právě probíhajícím musí být pochopeno a nejen pochopeno, ale i osvojeno, tedy asimilováno ve vědomí. Pokud všechno, co existuje, existuje v Nekonečnosti, pak každá, byť i malá částka všeho, je výrazem Nekonečna – jako kapka vody z oceánu, která vyjadřuje jeho složení. Věčnost takto získává nový aspekt svého vyjádření a odhaluje v časnosti tvář nepomíjejícího. Mnozí mluví o věčném životě. Ano, je to tak – život je věčný i když se projevuje dočasností umírajících a nově se rodících forem. Dokonce i samotný čas odpočítává vteřiny tepem pulsu kyvadla věčnosti. Všechno se rodí z Nekonečnosti a vše odchází do Nekonečna a nic nezmizí. Vědomí, které se pojí s projevem věčného v dočasném, se samo dostává nad proud měnících se transformací okolního světa a slučuje se s nepomíjejícím. Trvání Kosmických procesů a životy Galaxií se již blíží hranici Věčnosti, v porovnání s nimiž je pozemský život člověka se vším jeho děním jako záblesk v miliardách let. Toto srovnání je přístupné mysli člověka, protože v něm, jako ve všem, jsou prvky Nekonečnosti. Sám člověk je také vyjádřením věčného v dočasném. Dáváme koncept Nekonečna a knihu „Nekonečno“ lidem, aby se ho mohli dotknout myslí a cítit se nejen jako účastníci nekonečného života, ale jako dědici všeho, co je jim podle Kosmického Práva předurčeno. Otevíráme Brány do Nekonečna a mohou vstoupit ti, kteří si to přejí.
Hranice Agni Jógy 1965, hl.260
