…Nikdy jsem se nezajímala o politiku a o formy vládnutí státu, protože není důležitá forma, ale podstata, která ji oživuje a vždy jsem věřila, že při řízení státu by se měl člověk řídit především zdravým rozumem a tedy společným blahem a žádnými dalšími úvahami, které jsou nevhodné k takové posvátné a zodpovědné činnosti. A musím říci, že žádný zákon mě tak nezarmucuje, jako výběr Hlavy státu nevědomými masami! Viděla jsem dost z této odporné a zločinecké komedie! Státy stíhají uplácení, ale při nejzodpovědnějším a nejposvátnějším úkonu, jako je volba Hlavy státu, je zvykem široce subvencovat a umožňovat do nebe volající uplácení, nemluvě o dalších, neméně nechutných metodách. V předvečer voleb naleznete jméno voleného kandidáta vytištěné v hlavních denících jako jméno největšího zločince a druhý den, bude-li zvolen, stejné noviny oplývají chválou jeho neobyčejně vysokých kvalit! Takto se rozpadá vědomí mas. Zdravý úsudek by měl napovědět, že nevědomé masy, navíc podněcované nejnižšími instinkty, nemohou být rozhodčími toho nejvyššího. Právo volit Hlavu může příslušet pouze těm mravně nejbezúhonnějším, a tedy vysoce kulturním a osvíceným představitelům země.
Z deníku E.I.Rerichové, díl 2. část 78
