Urusvati ví, že nikdy nelitujeme minulosti. Duchovní upřímení do budoucnosti je cenné. Pokud mysl žije v budoucnosti, je přitahována osobitá energie. I nejjasnější minulost se nedá porovnat s možnostmi budoucnosti. Věda potvrzuje, jak léčivá je myšlenka na budoucnost a kolik jedu se skrývá v lítosti nad minulostí.
Navrhujeme poznávat minulost, ale naše srdce by mělo být naplněno upříměním do budoucnosti. Ať se v takových myšlenkách rozvíjí schopnost znát nejlepší možnosti lidstva.
Nemyslete si, že zbavit se pohroužení do minulosti je snadné. K rozpoznání evoluční spirály, která se neustále pohybuje vpřed, je třeba získat mnoho znalostí. Lidé obvykle věnují pozornost včerejšku a nepřemýšlejí, že každý zítřek přináší nové poznání. S libovolným stavem člověka je každý jeho uplynulý den plný nových akumulací. Noc přináší komunikaci s Jemnohmotným Světem a obnovu energií. Ráno, přestože si lidé noční pořízení nepamatují, pociťují příval sil. Vědci to vysvětlují jen úzce materiálním způsobem, ale zkušenější pozorovatelé chápou jiné důvody.
Nyní Mluvím o přednostech těch, kteří dokáží potkat každé ráno, jako začátek nové zkušenosti. Hymnus Pytagora východu slunce byl především pozdravem začátku nového poznání. Při takovém vzlétnutí myšlenek nelze žálit o minulosti.
Mysl na svobodu sil ducha může přinést tvořivou radost. My minulost nelitujeme.
Nadpozemské, hl.138
