Hodně se mluví o překážkách, ale používat je ví málokdo. Pochopení přínosu překážek přináší do práce radost. Jakmile se však objeví překážka, lidé začnou přemýšlet o svých pocitech a zapomínají, jaká výhoda se pro ně právě vytvořila. Lidé předpokládají, že se všechno má dít jako obyčejně, starými cestami. Ale My upřednostňujeme neočekávané činy a jejich stejné důsledky. Lidé jsou rádi, pokud se něco děje, jako u každých běžných lidí, ale My si přejeme velké úspěchy. Naučte se cenit si opravdové újmy a přínosu toho, co právě probíhá. Je obtížné posílat lidem proudy osobitého úspěchu, když se oni vyhýbají osobitým cestám. My všichni známe lidi, kteří jsou obklopeni hojností, ale kdyby věděli, o co jich obral dostatek? Lidé chtějí, aby se splnily všechny okolní obvyklosti a zapomínají, že zvyklosti těla vštěpují i zvyklosti ducha. Duch zeslábne a začne se obávat odvážných činů. Lidé takto zůstávají, jako všichni ostatní, se stejnými podmíněnými radostmi a žaly.
Mějme radost z překážek a z toho, že vítaná překážka se změní v urychlené štěstí. A toto štěstí bude jako síť přeplněná úlovkem. Zaměřme tedy svůj zrak na své okolí a pochopme, od jakých nebezpečí jsme ochráněni pouze oddaností Učiteli. Ale často věříme Učiteli ve velkých věcech a v malých jsme zmateni. Často rozpoznáváme velké překážky a pouštíme ze zřetele mnoho malých. Malý štír však udeří ne méně než velký, pokud zůstává nepovšimnut.
Orlí oko nepotřebuje rozpoznat horu, ale malé zrnko písku.
Agni Jóga, hl.262
